ČJ MO 13: Homér - Odysseia

Název díla:

Odysseia

Autor:

Homér (9.-8. stol. př. n. l.)

- slepý básník řecké archaické doby

- neví se, zda skutečně všechna díla jemu připisovaná napsal

- legendu o Homérovi zaznamenal v 5. stol. př.n.l. Herodotos (významný antický historik, Cicero jej nazval otcem dějepisu)

- další díla: epos Illias (trojská válka), Válka žab a myší (směšnohrdinský epos parodující Illias)

- mezi Illiadou a Odysseiou leží jazykově 50 let – je nepravděpodobné, že by obě díla napsal, přesto se mu připisují

Charakteristika díla:

- starověký mytologický epos

- základ dobrodužného zábavného románu i pikareskního románu (o putování hrdiny a jeho dobrodružstvích – např. don Quijote)

- vznik v cca 7.-8. století př.n.l.

- překlad: Rudolf Mertlík

- ve své době byly Homérovy eposy vysoce ceněny a přednášeny při důležitých událostech

Kontext autorovy tvorby:

- Homér je autorem dvou děl (Ílias a Odyssea), která byla napsána ve stejném období

- Odyssea je oproti Íliadě moderněji strukturována a je předznamenáním antického a moderního románu

- Homér promlouvá poutavým dějem

- dodnes se neví, zda Odysseu napsal opravdu Homér, nebo pouze někdo z jeho "školy"

Námět

- ústní lidová slovesnost a mýty

Hlavní myšlenka díla:

- touha po vlasti a rodině po dlouhém odloučení

- etika (kritika bohů, způsobu života)

Hlavní postavy:

- ithacký král Odysseus – ideální hrdina, vytrvalý, statečný, odvážný, vynalézavý, věrný, miluje rodnou zem, vynakládá nadlidské úsilí v překonávání překážek

- Pénelopé – Odysseova manželka, věrná, trpělivá, oddaná žena

- Télemachos – Odysseův syn, 41 dní pátrá po svém otci

- Pallas Athéna – zasahuje v hrdinův prospěch

- Poseidón – staví se k němu nepřátelsky

Jazyk:

- typické užívání výrazných frází a epitet

- nadsázky a poetická vyjádření, přeházený slovosled (inverze)

- hodně přímé řeči, která je psána zastaralou formou jazyka

Styl:

- umělecký

- druh: próza, žánr: starověký mytologický epos

- vyprávěno er-formou

Kompozice:

- 24 zpěvů (12 111 veršů)

- časoměrný daktylský hexametr

Děj:

         Kniha vypráví o návratu krále Ithaky Odyssea domů z Trojské války. Po vyhrané bitvě s Trojany se vydal Odysseus se svým vojskem na deset let dlouhou plavbu, která rozhodně nebyla bez dobrodružství. Nejprve se posilnili u Kikonů, v tom však hostitelé zavolali z nitra země posily a strhl se veliký boj. Odysseus a ti, co přežili, se vydali na protější břeh, aby doplnili zásoby na břehu obra Kyklopa. Ten však celou posádku i s králem uvěznil ve své jeskyni se stádem ovcí. Aby uvěznění nemohli ven, zavalil obr, lidožrout, jeskyni obrovským balvanem. Odysseus i jeho posádka se snažili balvan odvalit, ale stále se jim nedařilo. Tak král zkusil použít léčku, opil obra vínem a představil se mu jako Nikdo. Potom mu rozžhavenou stranou kyje vypíchl jeho jediné oko. Tak obr oslepl úplně. Ten bolestí velice vykřikl, a když přispěchali na pomoc jeho přátelé a ptali se ho, kdo mu ublížil, odpověděl jim, že Nikdo. Ráno Kyklop vyháněl své stádo ovcí z jeskyně. Odysseus a jeho muži se pověsili zespod ovcí, obr tušil, že bude chtít v nestřeženou chvilku utéct i s muži a tak ohmatával ovce, ovšem pouze na hřbetě, takže se podařilo všem uprchnout. Kyklopův otec Poseidon, vládce všech moří, se dozvěděl, co Odysseus spáchal. Tak rozbouřil moře svým mocným trojzubcem a plavbu králi a jeho posádce velice znepříjemnil.

         Druhý den zakotvili na ostrově krále Aiola, boha větrů. Ten jim nechal připravit velikou hostinu a Odyssea obdařil koženým měchem. Do něj uzavřel všechny své zlé větry. Námořníci byli samozřejmě zvědaví a tak jim nedalo a měch rozvázali. Z měchu vše vyprchalo a způsobilo velikou bouři a nepříjemné chvíle Odysseovi i jeho posádce. Tím se vzdálili od své Ithaky.

         Potom přistavili loď u ostrova Laistrogů, ale ti nečekaně začali na loď házet skály a námořníky vyhnali zpět na moře.

Na dalším ostrově - kouzelnice Kirké, která většinu z Odysseových námořníků proměnila v kance. Odysseovi se mu je, ale nakonec podařilo zachránit.

Když pluli kolem ostrova Sirén, lákaly je svým zpěvem, jako jiné námořníky k útesům jejich ostrova, kde většina lodí ztroskotala, Odysseus přikázal svým mužům, aby si své uši zalepili voskem, ti Sirény tedy neslyšeli, sám se nechal přivázat ke stěžni.

         Po jedné veliké bouři na moři ztratil celou posádku a sám připlul na zbytcích své lodi k ostrovu Ogygii, kde sedm let žil u nymfy Kalipsy.

         Konečně se dostal na svoji Ithaku. Brzy zjistil, že se o jeho krásnou ženu Penelopé uchází mnoho nápadníků. Penelope se nedala a celou tu dobu, co byl Odysseus pryč. Pallas Athéna, bohyně moudrosti a ochránkyně statečných mužů, proměnila Odyssea ve starého žebráka. A tak se šel taky ucházet o přízeň Penelope. Před jeho domem, kde před tím bydlel, ho poznal jeho pes, kterého měl Odysseus rád. Potom chůva podle jizvy, když mu myla nohy. Konala se soutěž o to, kdo se nakonec stane manželem krásné Penelope. Vítězem se stane ten, kdo prostřelí lukem oka dvanácti seker seřazených za sebou. Žebrák je prostřelil hned na první pokus. Podle vyprávění jej nakonec poznala i jeho Penelope. Ten všechny, kdo se ucházeli o její ruku, vyhnal a Athéna mu vrátila jeho původní podobu.

Další zpracování:

- James Joyce – román Odysseus

- opera Odysseův návrat do vlasti (Monteverdi)

                                                                                                                                          

Podobné dílo:

- Hesiodos, Ezop, Sapfó